Mléčný audit v praxi: Skutečný příběh farmy, kterou Mléčný audit dojírny vrátil zpět ke stabilnímu dojení

Když nás farma kontaktovala, bylo jasné, že situace je vážná. Produkce mléka klesla na 27–29 litrů na krávu a somatické buňky se opakovaně držely mezi 580–840 000/ml — hodnoty, které dlouhodobě svědčí o trvalém tlaku na vemeno a systémovém problému v dojení.

Farma se dostala do ekonomické i provozní krize a dílčí zásahy už nepřinášely žádný efekt. Bylo potřeba získat skutečný obraz o tom, co se při dojení děje. V této chvíli vstoupil do hry Mléčný audit, který měl odhalit, proč už nic nefungovalo. 

A právě zde začal příběh změny, jejíž výsledky si ukážeme níže.

Autor článku: Petra Volfová
Zpracování článku: Veronika Müllerová

Ve chvíli, kdy si podnik objednal Mléčný audit, už nešlo o prevenci ani drobné dolaďování, situace byla dlouhodobě neudržitelná a ukazovala na systémový problém.

• produkce mléka stagnovala na 27–29 litrech na krávu
• somatické buňky se opakovaně vracely do rozmezí 580–840 000/ml

Takto vysoké hodnoty představují výraznou zátěž pro vemeno, a přestože se o zdravém chovu často mluví až při hodnotách do 200 tisíc, z praxe víme, že skutečně zdravé vemeno se dlouhodobě pohybuje pod hranicí 150 tisíc somatických buněk.

Čísla, se kterými podnik pracoval, proto jasně ukazovala, že vemeno ⇒je v trvalém stresu a že problém nelze vyřešit jednorázovým opatřením. Podnik byl pod tlakem – ekonomickým, provozním i lidským – a další čekání by situaci jen zhoršilo. Bylo potřeba získat skutečný, nezkreslený obraz o tom, jak dojírna ve skutečnosti funguje a jaké podmínky vytváří pro krávy během dojení.

Mléčný audit proto vstoupil do hry jako nástroj, který dokáže propojit technická data, rutinu obsluhy i reakci krav do jednoho celku.

Když dojírna „funguje“, ale vemeno trpí: Mléčný audit ukázal skutečné příčiny vysokých somatických buněk

Dojírna dojila, mléko odcházelo, žádná technická havárie. Přesně ten stav, kdy se problémy snadno přehlédnou. Mléčný audit ale ukázal, že dojení jako celek není v rovnováze.

1. Pulzace nebyla jednotná mezi jednotlivými dojicími místy. Podtlak pod strukem během dojení kolísal, což kráva vnímá jako nepříjemné střídání tahu a uvolnění. Délky mléčných hadic nebyly sjednocené a systém pracoval s rozdílnými odpory.

2. Strukové návlečky nebyly zvoleny podle skutečné stavby struků aktuálního stáda. V kombinaci s nastavením pulzace to vedlo k nerovnoměrnému zatížení tkáně struku.

3. Lidský faktor – nejednotná a často příliš dlouhá doba předojování. Dojicí soupravy zůstávaly nasazené dlouho poté, co byl hlavní tok mléka u konce, což významně zatěžovalo struky.

Jednotlivé chyby samy o sobě mohly působit nenápadně. Dohromady ale vytvářely každodenní stres vemene, který se zákonitě projevil vysokými somatickými buňkami.

Jasná data místo hádání: Mléčný audit přesně identifikoval klíčové problémy v dojení

Největší změnou po zahájení mléčného auditu nebyl okamžitý pokles somatických buněk, ale jasné pojmenování příčin. Podnik přestal hádat a začal pracovat s reálnými daty.

Při Mléčném auditu se přesně ukázalo, že problém neleží „někde“, ale konkrétně:

• v pulzaci
• stabilitě podtlaku
• volbě návleček
• a především v nadměrné délce předojování

Krize tak přestala být chaotická a stala se řešitelným souborem konkrétních bodů.

Od pulzace po rutinu obsluhy: konkrétní kroky, které Mléčný audit nastavil pro zdravější dojení

První kroky směřovaly ke stabilizaci základních parametrů.

Pulzátory byly zkontrolovány, opraveny a seřízeny tak, aby pulzace byla jednotná napříč celou dojírnou. Došlo ke sjednocení délek mléčných hadic, čímž se významně snížily výkyvy podtlaku.

Strukové návlečky byly vyměněny za typ odpovídající skutečné stavbě struků. Tomu se přizpůsobilo i celkové nastavení dojení tak, aby návlečky pracovaly správně v celém pulzačním cyklu a zbytečně nepřetěžovaly struky.

Zásadním bodem byla úprava délky předojování. Mléčný audit jasně ukázal, že u části krav je předojování zbytečně dlouhé a neodpovídá skutečnému průběhu toku mléka. ⇒Na základě toho se změnilo nastavení automatického snímání, zkrátil se maximální čas, po který může být dojicí souprava ponechána na vemeni při nízkém průtoku, a obsluha byla vedena k tomu, aby „jistící“ ruční zásahy nepoužívala jako standard.

Tento krok výrazně odlehčil strukům a vytvořil prostor pro postupné snižování somatických buněk. 
Současně se sjednotila práce obsluhy. Příprava krav dostala jasný postup i časový rámec. Dojení se tím zklidnilo, krávy začaly lépe spouštět mléko a celý proces byl vyrovnanější.

Když se mění stádo, musí se změnit i dojírna: Jak Mléčný audit odhalí potřeby nových krav?

V dalších letech podnik postupně měnil skladbu stáda směrem k holštýnským kravám s vyšším produkčním potenciálem. Změnila se stavba vemene, délka a průměr struků a především průtoky mléka.

Nastavení dojení, které fungovalo u původního stáda, přestalo být ideální. Mléčný audit ukázal, že pulzační poměr již neodpovídá aktuálním potřebám krav.

Na základě těchto zjištění došlo k úpravě pulzačního poměru. Tato změna byla klíčová pro další stabilizaci zdravotního stavu vemene a zároveň připravila dojírnu na další růst.

Jak úprava ustájení snížila stres krav a zlepšila zdraví vemene: doporučení z Mléčného auditu

Součástí služby Mléčný audit je také kontrola ustájení krav a jeho vlivů na vznik mastitid. Na základě těchto zjištění si podnik uvědomil, že zdravé dojení nezačíná v dojírně, ale v prostředí, ve kterém kráva tráví většinu dne.

Farma postupně přešla ze slámy na separát s vápencem, upravila lehací boxy a zlepšila přístup k vodě. Instalace ventilace výrazně snížila tepelný stres a zlepšila mikroklima stáje.

Krávy více ležely, lépe regenerovaly a na dojírnu přicházely klidnější. Mléčný audit zde sloužil jako kontrolní bod, který potvrzoval, že investice do pohody krav se skutečně promítají do průběhu dojení i zdraví vemene.

Jak trojí dojení změnilo chod dojírny: Mléčný audit pomohl odhalit limity podtlaku i předojování

Po stabilizaci dojení a zdravotního stavu vemene podnik přešel na trojí dojení. Vyšší průtoky mléka odhalily další technické limity. Mléčný audit zachytil výkyvy podtlaku při špičkách toku mléka a ukázal, že problémem je nedostatečný sklon mléčného potrubí.

Část mléčné linky byla proto upravena – změnou sklonu se zajistilo plynulejší odvádění mléka a systém přestal být zahlcován. Současně se znovu doladila délka předojování tak, aby vyšší frekvence dojení nevedla k přetěžování strukového uzávěru.

Kde je farma dnes díky Mléčnému auditu? Stabilní dojení, nízké somatické buňky a růst produkce z 28 na 43 litrů na krávu

Somatické buňky dlouhodobě drží hluboko pod hranicí 250 000/ml a velmi často se pohybují kolem 150 000/ml a níže — tedy v pásmu zdravého vemene. Dojení je stabilní, plynulé a bez výrazných výkyvů podtlaku. Doba předojování je krátká, funkční a odpovídá skutečnému toku mléka.

Na tomto základě se mohl naplno projevit produkční potenciál stáda. Z původních přibližně 28 litrů na krávu se podnik postupně dostal na více než 43 litrů mléka denně. Tento nárůst není výsledkem tlaku na výkon, ale důsledkem toho, že dojení přestalo být limitujícím faktorem.

Závěr: role Mléčného auditu v každodenní realitě farmy a proč zdravé vemeno a vysoká produkce nejsou náhoda

Mléčný audit není jednorázová kontrola ani formální měření. V krizové situaci je nástrojem, který pomůže podnik znovu stabilizovat. V období růstu je zase pojistkou, že technika, lidé i krávy zůstávají v rovnováze.

Vysoká užitkovost a zdravé vemeno nejsou náhoda. ⇒Vznikají tam, kde se systematicky sleduje skutečný průběh dojení a kde se včas upravují věci, které krávám neprospívají.

Právě v tom je síla Mléčného auditu — spojení objektivních dat, zkušeného oka a citlivého vyhodnocení celého provozu. Pomáhá farmě pochopit, co se v dojírně skutečně děje, a udělat kroky, které přinesou dlouhodobý efekt.

Když víte, kde vzniká problém, můžete ho vyřešit. Když víte, co funguje, můžete na tom stavět.

Pokud chcete mít jistotu, že vaše dojírna pracuje ve prospěch krav i výsledků podniku, ozvěte se nám. Rádi s vámi projdeme celý proces a ukážeme vám, jak může Mléčný audit pomoci i vašemu chovu. Kontaktujte nás a domluvte si termín Mléčného auditu.

O autorech:

Petra Volfová je odborný poradce společnosti MilkProgres – poradenství s.r.o., specialista na Mléčný audit (VaDia) a reprodukci skotu. V chovu dojnic působí více než 18 let a prošla praxí veterinárního technika, inseminačního technika i  zootechničky  Díky dlouholetým zkušenostem dokáže propojit detailní analýzu dojírny, výživu, reprodukci i každodenní provoz farmy tak, aby podpořila zdraví, užitkovost a pohodu stáda.

Veronika Müllerová je externí marketingová specialistka a dlouhodobý partner firem v zemědělství. Zaměřuje se na komplexní agromarketing, strategii značky a online rozvoj zemědělských podniků. Díky dlouhodobé zkušenosti marketingu v zemědělství a hluboké znalosti oboru poskytuje marketingové služby a poradenství na míru dodavatelům do zemědělství, distributorům, prodejcům, zemědělským podnikům, farmářům, vinařům, chovatelům i výrobcům krmiv, osiv, hnojiv či agrotechniky. Pomáhá firmám budovat důvěryhodnou komunikaci, zvyšovat prodeje a efektivně oslovit cílové zákazníky v zemědělském prostředí.

Další zajímavé články z oblasti péči o dojnice:

• služba Mléčný audit - odhalení skrytých problémů při dojení a prevence mastitid
• Prevence mastitid v praxi: Co dělat před, při a po dojení pro zdraví mléčné žlázy
• Tepelný stres - jak ovlivňuje užitkovost krav a jak jej řešit?
• Mastitida a výživa: Nejčastější mýty a jak funguje skutečná prevence
• Jak zjistit z výkalů dojnice, že krmíte správně?
• Je dojnírna Achillovou patou vzniku mastitid? Praktické závěry ze semináře „Jak vyzrát na mastitidy“

Nevíte si rady a potřebujete další informace?

Napište nám na e-mail: poradna@milkprogres.cz nebo zavolejte +420 602 762 718. Naši odborníci vám rádi pomohou.