Farma Vysočina Dolní Hrachovice: cesta k 1. místu | Mléčná farma roku 2026

Farma Vysočina Dolní Hrachovice získala 1. místo v soutěži Mléčná farma roku 2026 v kategorii Holštýn. Tento výsledek nevznikl během jednoho roku. Je výsledkem dlouhodobé systematické práce se stádem, managementem, reprodukcí, zdravím vemene, odchovem telat i technologií dojení.

V článku najdete konkrétní kroky, které vedly ke zlepšení užitkovosti, zdravotního stavu i celkové stability chovu a k vítězství v soutěži Mléčná farma roku.

Autor článku: Petra Volfová
Zpracování článku: Veronika Müllerová

Na farmě se nachází přibližně 340 kusů skotu všech kategorií, z toho produkční stádo tvoří přibližně 135 až 150 dojených krav plemene Holštýn. Dojení probíhá pomocí automatického dojicího systému Lely Astronaut A3.

MilkProgres – poradenství s.r.o. s farmou spolupracuje od roku 2016 v oblasti výživy. V dalším období se spolupráce rozšířila také o dezinfekci po dojení do robotů a měření pomocí přístroje VaDia (Mléčný audit). Klíčovou roli hrála také dlouhodobá práce v oblasti zootechniky, zdraví vemene, reprodukce a pravidelné analýzy stáda, na které se v daném období významně podílela také Petra Volfová, působící na farmě jako hlavní zootechnička.

Výchozí stav farmy: kde byly hlavní problémy

Na počátku bylo potřeba řešit několik zásadních oblastí:

• vysoký počet somatických buněk
• slabší kvalitu mléka
• slabší reprodukci
• problémy v přechodném období
• nedostatek mladého dobytka pro obnovu stáda
• nižší užitkovost

Počet somatických buněk se dlouhodobě pohyboval nad hranicí 300 tisíc a mléko se běžně prodávalo pouze v nižších třídách kvality. Celková užitkovost byla tehdy přibližně 9 500 litrů.

9 klíčových oblastí, které rozhodly o výsledku farmy Vysočina Dolní Hrachovice 

1. Mastitidy a zdraví vemene: základ ekonomiky mléčné farmy

Jednou z prvních oblastí, na kterou jsme se zaměřili, byl zdravotní stav mléčné žlázy. Bylo potřeba oddělit krávy, které mají šanci na vyléčení, od těch chronických, které už stádo zatěžovaly.

V praxi to znamenalo:

• březí krávy s nízkou dojivostí zasušit
• jalové krávy s vyššími dny laktace odejít
• ostatním kravám dát prostor pro cílenou léčbu
• začít systematicky evidovat léčbu jednotlivých krav
• důkladnou sanaci postýlek (loží)

Na farmě byla následně zavedena faremní kultivace, která umožnila:

• cíleně určovat původce mastitid 
• správně nastavovat léčbu
• efektivně rozhodovat o brakaci

Dříve se mastitidy řešily hlavně podle vzhledu mléka. Bez znalosti původce, bez kontroly účinnosti léčby a bez hlubší práce s daty. Tento přístup byl nahrazen řízeným systémem. 

Nejdříve jsme kontrolovali mléko po kontrole užitkovosti u krav s hodnotou somatických buněk nad:

• 1 000 000
• následně 800 000
• poté 600 000
• dnes je hranicí 400 000 somatických buněk, od které se mléko kontroluje pomocí NK testu i kultivace

Krávy s dlouhodobě vysokou somatikou, opakovanými problémy a bez klinických příznaků byly postupně vyřazovány.

Výsledky opatření v oblasti mastitid

• Za poslední tři roky (2023-2025) se podařilo o 17 % snížit počet klinických mastitid.
  Data ze sledování 2023–2025 ukazují pokles z 315 případů v roce 2023 na 301 případů v roce 2024 a 262 případů v roce 2025.
  
• Dlouhodobě se také podařilo dostat hodnoty v tanku přibližně na 70 000 somatických buněk.
• Důkladná sanace postýlek: ukázala zásadní vliv především na G-původce mastitid.

2. Robotické dojení: výhody, ale i skryté limity

Na farmě probíhá dojení přes dva roboty Lely. Robotické dojení od roku 2008 přináší stabilitu rutiny, ale i specifické komplikace.

Na začátku bylo obtížné identifikovat krávy s mastitidou, protože chyběla běžná vizuální kontrola dojičem. V praxi se muselo spoléhat hlavně na konduktivitu a často bylo nutné projít celý kravín a provádět NK testy, aby se našlo problémové zvíře.

Zásadní posun přineslo až zavedení systému, který sleduje somatické buňky u každé krávy denně. Díky tomu bylo možné:

• reagovat včas
• sledovat trend
• řešit problém ještě před rozvojem kliniky

3. Dezinfekce a nastavení dojení: detail, který rozhoduje

Velký důraz jsme kladli na kvalitu dojení a technický stav systému. Pravidelně se kontrolovala pulzace, servis robota byl samozřejmostí a důsledně se měnily strukové návlečky i čistící kartáčky.

Zatímco běžné doporučení bývá okolo 10 000 dojení, na farmě se přešlo nejprve na výměnu po 9 000 dojeních a následně ještě přísněji na 7 000 dojení.

Důležitou roli hraje také dezinfekce po dojení. U robotického systému musí být správně nastavený postřik tak, aby zasáhl skutečně struky.

Ve sledovaném období proběhla změna koncentrace jódu v post-dipu u robotů z 3000 ppm na 1400 ppm. Z dat i praktického provozu vyplynulo, že tento krok časově souvisel s nárůstem problémů se Streptococcus uberis.

Co ukázala data z farmy?

Při detailní analýze mastitid podle původců se ukázalo, že:

• E. coli klesla z 38 epizod v roce 2023 na 22 epizod v roce 2025
• Klebsiella spp. klesla z 12 epizod v roce 2023 na 9 epizod v roce 2025
• naopak Streptococcus uberis vzrostl z 65 epizod v roce 2023 na 83 v roce 2024 a až na 111 epizod v roce 2025

To potvrdilo, že část opatření fungovala velmi dobře na environmentální patogeny, ale u S. uberis bylo potřeba zpřesnit další kroky.

4. Antibiotická léčba: co funguje a co už ne

Součástí práce na farmě nebyla jen diagnostika a prevence, ale také vyhodnocování účinnosti léčby podle konkrétních dat.

Z hodnocení antibiotické terapie v letech 2023–2025 vyplynulo, že mezi stabilně spolehlivá léčiva patřily zejména:

• Norocillin s účinností 82,1 % / 77,8 % / 81,2 %
• Gamaret s účinností 75,7 % / 81,8 % / 73,3 %
• Ubrolexin, který v roce 2025 dosáhl účinnosti 82,8 %
• Permacyl, který se v roce 2025 dostal na 77,8 %

Naopak výrazný pokles účinnosti byl zaznamenán například u:

• Pathazone: z 92,5 % v roce 2023 na 72,2 % v roce 2025
• Norostrep: z 87,5 % v roce 2023 na 41,7 % v roce 2025

Kombinovaná léčba

Další krok byl zaměřen na vyhodnocení kombinované terapie. Nejlépe fungovala kombinace:

• Norocillin + Ubrolexin, která dosáhla účinnosti:
• 100,0 % v roce 2023
• 84,6 % v roce 2024
• 90,2 % v roce 2025

Velmi stabilní byla i kombinace:

• Norocillin + Gamaret, s účinností:
• 88,0 %
• 86,2 %
• 89,7 %

Délka léčby u Streptococcus uberis

U S. uberis se následně ukázalo, že klíčovým faktorem není jen volba léčiva, ale i délka terapie

• standardní léčba 4–5 dní měla celkovou úspěšnost 73,3 %
• prodloužená léčba 7 dní měla celkovou úspěšnost 86,0 %
• v roce 2025 dosáhla prodloužená 7denní léčba u S. uberis účinnosti 90,3 %

To byl velmi důležitý praktický závěr pro další řízení léčby na farmě.

5. Reprodukce a genetika: posun od problémů ke stabilitě

Na začátku byla reprodukce slabší:

• u krav často pod 30 %
• u jalovic přibližně kolem 45 %

Problém byl zejména v detekci říje. U robotického systému docházelo ke zpoždění dat a u jalovic žádný systém detekce říje nebyl.

Přijatá opatření na farmě

• pořízení nového systému Nedap
• rozšíření systému i na jalovice
• zajištění inseminace přímo na farmě
• postupný přechod od plošného používání sexovaných dávek k cílenému výběru zvířat podle genetiky
• zavedení genotypizace

Praktický dopad změn

Reprodukce se postupně stabilizovala na úrovni:

• 50–60 % u krav
• 70–85 % u jalovic

U sexovaných dávek byly výsledky přibližně o 5 % nižší.

6. Přechodné období: klíč k zdraví po porodu

Další výraznou oblastí byly uléhají krávy a problémy po porodu. Bylo potřeba posílit systém poporodní péče.

Zavedli jsme

• poporodní nápoje
• vápníkové gely od 2. laktace
• bolusy od 3. laktace
• aniontové soli v krmné dávce v přípravě na porod
• balancování podle pH moči krav
• drenčování v objemu 30–50 litrů
• pravidelnou kontrolu dojnic po porodu
• měření teplot
• sledování přežvykování pomocí softwaru

Tato opatření výrazně pomohla lepšímu zvládání metabolických problémů a stabilitě krav po porodu.

7. Paznehty: prevence místo řešení následků

Postupně jsme nastavili systém péče o paznehty tak, aby se problémy řešily co nejdříve, ne až ve fázi kulhání.

Ověřený systém péče

• plošná úprava paznehtů nejprve 2× ročně
• následně 3× ročně
• pravidelné individuální ošetření každý týden

8. Krmení: jednoduchost, kontrola a ekonomika

Krmení na farmě je jednoduché a založené především na vlastních krmivech. Limitem je dlouhodobě kvalita senáží.

Proto jsme se zaměřili na:

• striktní odstraňování plesnivých částí
• správnou manipulaci se senáží
• kvalitní míchání krmné dávky
• kontrolu přes krmný vůz
• pravidelnou kontrolu sušiny objemných krmiv

Důležitou roli sehrává i pravidelná měsíční analýza stáda a důraz na ekonomiku krmení.

9. Telata: malé změny s velkým dopadem

U telat přineslo výrazné zlepšení několik jednoduchých změn.

Zásadní kroky

• zvýšení objemu mleziva při prvním napojení na 3 litry
• důsledná hygiena kyblíků
• pravidelné čištění a dezinfekce bud po každém vyskladnění telete
• včasné léčebné zákroky
• změna krmení:
• starter + sláma do 4.–5. měsíce
• dříve byla podávána TMR od produkčních krav už od druhého měsíce věku
• kompletní dezinfekce prostoru u telat kvůli kryptosporidiím
• používání vest pro telata v zimě a při průjmech

Výsledky

Průměrný denní přírůstek telat se pohybuje kolem 1 kg.

Aktuálně farmu nejvíce trápí především respirační problémy.

10. Výsledky: co se podařilo změnit v praxi

Nejdůležitější výsledky, ke kterým se farma postupně dostala:

• užitkovost vzrostla z přibližně 9 500 litrů na téměř 13 000 litrů
• reprodukce se stabilizovala na 50–60 % u krav
• reprodukce jalovic se stabilizovala na 70–85 %
• průměrný přírůstek telat je kolem 1 kg
• počet klinických mastitid klesl z 315 případů v roce 2023 na 262 případů v roce 2025
• E. coli klesla z 38 na 22 epizod
• Klebsiella spp. klesla z 12 na 9 epizod
• podařilo se nastavit účinnější přístup k léčbě a prodloužené terapii u S. uberis
• dlouhodobě se zlepšila kvalita mléka a hodnoty somatických buněk v tanku se pohybují kolem 70 000

Co tyto výsledky znamenají v praxi?

• nárůst užitkovosti o ~3 500 l
• stabilizace zdraví vemene
• snížení mastitid o desítky procent
• dlouhodobě udržitelný systém řízení stáda

Co farmu stále trápí?

Ani vítězství v soutěži neznamená, že je vše vyřešené. Mezi hlavní oblasti, které je potřeba dál řešit, patří:

• vyšší výskyt mastitid
• respirační problémy
• vyšší výskyt cystitid

Role zootechnika: klíč k dlouhodobým výsledkům

Na dosažených výsledcích se významně podílela také naše kolegyně Petra Volfová, která na farmě působila jako hlavní zootechnička v letech 2019 – květen 2025 a měla na starosti kompletní řízení živočišné výroby.

Právě v tomto období probíhalo nastavení klíčových změn v oblasti zdraví vemene, reprodukce, práce s daty, řízení léčby i celkového managementu stáda, které se postupně promítly do zlepšení užitkovosti, zdravotního stavu i stability chovu.

V současnosti Petra Volfová na farmě působí v roli odborného poradce společnosti MilkProgres – poradenství s.r.o., kde nadále dohlíží na nastavení klíčových procesů a jejich další rozvoj.

Díky této zkušenosti dnes zároveň pomáhá i dalším farmám přenášet praktické a odborné know-how z každodenní praxe do konkrétních výsledků v chovu.

Shrnutí: proč tato farma uspěla

Vysočina Dolní Hrachovice je příkladem toho, že špičkový výsledek nevzniká jedním zásahem ani jedním dobrým rokem. Je to výsledek soustavné práce v řadě navazujících oblastí.

Na této farmě se postupně podařilo:

• stabilizovat zdraví vemene
• zlepšit reprodukci
• posílit přechodné období
• zpřesnit práci s léčbou
• lépe řídit robotické dojení
• nastavit péči o telata
• posunout užitkovost i kvalitu mléka

Právě kombinace dlouhodobé systematické práce, pravidelného vyhodnocování dat a lidí, kteří drží stejnou filozofii chovu, vedla k tomu, že farma Vysočina Dolní Hrachovice spol. s r.o. získala:

• 1. místo v soutěži Mléčná farma roku 2026 za výsledky roku 2025

• 2. místo v soutěži Mléčná farma roku 2025 za výsledky roku 2024

Každá farma má jiný výchozí stav

To, co fungovalo zde, nevzniklo jedním opatřením, ale kombinací kroků vycházejících z konkrétní situace na farmě.

→ Pokud řešíte podobné problémy, podíváme se na vaši farmu a navrhneme konkrétní postup. Kontaktujte nás.