Zdraví struku: první fronta boje s mastitidami

Zdraví struku je jedním z klíčových předpokladů prevence mastitid. Jak do něj zasahuje samotný proces dojení, nastavení dojírny a práce obsluhy? A co může o skutečném průběhu dojení odhalit dynamické měření pomocí zařízení VaDia?

Autor článku: MVDr. Adam Osička 
Zpracování článku: Veronika Müllerová

Zdraví mléčné žlázy patří mezi zásadní faktory ovlivňující ekonomiku mléčné produkce. Mastitidy jsou dlouhodobě jedním z nejvýznamnějších zdravotních problémů dojnic a jejich dopad se neprojevuje pouze v nákladech na léčbu. Významnou roli hraje také snížení produkce mléka, zvýšený počet somatických buněk, vyřazování mléka během ochranné lhůty a v neposlední řadě i zkrácení produkčního života krav. Přestože se při řešení mastitid často soustředíme především na léčebné protokoly, management zaprahování nebo hygienu prostředí, často se zapomíná na samotný proces dojení.

Dojírna je místem, kde dochází k jediné interakci mezi technologií a živou tkání. Struk přitom představuje první biologickou bariéru, která chrání mléčnou žlázu před průnikem patogenů z prostředí. Pokud je tato bariéra narušena, výrazně se zvyšuje pravděpodobnost vzniku intramamárních infekcí. 

V článku se dozvíte

• Struk jako přirozená ochranná bariéra
• Jak reaguje tkáň struku na proces dojení
• Dynamické měření dojírny – Milking Time Test (MTT)
• Jak příprava na dojení ovlivňuje tok mléka
• Stabilita podtlaku při maximálním průtoku
• Proč je důležité správně nastavit snímání dojicích strojů
• Skórování struků jako součást kontroly dojírny
• Dojírna – člověk – kráva
• Zdraví struku a prevence mastitid

Struk jako přirozená ochranná bariéra

Struk plní několik funkcí současně. Slouží jako vývod mléka z vemene a zároveň jako smyslový orgán, jehož mechanická stimulace při přípravě na dojení aktivuje nervová zakončení vedoucí k uvolnění oxytocinu z hypofýzy. Tento hormon následně umožní kontrakci alveolů v mléčné žláze a tím ejekci mléka. Současně však struk plní i další, neméně důležitou funkci. Představuje mechanickou a imunologickou bariéru proti pronikání mikroorganismů. Na konci struku se nachází strukový kanálek, který je uzavřen svěračem tvořeným hladkou svalovinou.

Vnitřní povrch kanálku je pokryt keratinem, voskovitou substancí schopnou zachytávat bakterie a bránit jejich dalšímu postupu do mléčné žlázy. Po ukončení dojení se strukový kanálek postupně uzavírá. Tento proces může trvat přibližně třicet až devadesát minut, v závislosti na stavu tkáně struku. Pokud je tkáň v okolí ústí strukového kanálku oteklá nebo jinak mechanicky poškozena, může se doba uzávěru výrazně prodloužit. V takové situaci vzniká delší časové okno, během něhož mohou patogeny z prostředí proniknout do vemene.

„Zdraví struku je proto jedním z nejdůležitějších předpokladů účinné obrany mléčné žlázy.“

Jak reaguje tkáň struku na proces dojení

Dojení musí být rychlé, šetrné a úplné. Aby bylo možné tohoto cíle dosáhnout u všech krav 365 dní v roce, musí být dojírna optimalizována tak, aby odpovídala danému stádu a jeho užitkovosti. Stejně důležité je však tato nastavení pravidelně kontrolovat a ověřovat, zda systém skutečně pracuje tak, jak předpokládáme.

Během dojení působí na tkáň struku kombinace dvou základních mechanických principů – podtlaku a pulzace. Podtlak umožňuje tok mléka, zatímco pulzace pravidelně uvolňuje tlak na struk a umožňuje obnovu krevního a lymfatického oběhu. V ideálním případě tak dochází ke střídání fáze extrakce mléka a krátké fáze regenerace tkáně.
Tato rovnováha je pro zdraví struku zásadní. Pokud je mechanické působení dojicí technologie vyvážené, tkáň je schopna krátkodobou zátěž během několika minut dojení dobře tolerovat. Pokud je však systém z jakéhokoli důvodu mimo rovnováhu, začnou se postupně objevovat viditelné změny.

Typickým příkladem krátkodobé změny pozorovatelné bezprostředně po dojení je kongesce struku, tedy hromadění tekutiny v důsledku narušeného krevního a lymfatického oběhu. Struk může být po dojení zarudlý, tuhý nebo citlivý na dotek. Tyto změny nejčastěji souvisejí s nevhodnou velikostí strukové návlečky, krátkou fází masáže nebo dlouhým předojováním. Pokud mechanická zátěž přetrvává dlouhodobě, mohou se postupně rozvíjet i trvalejší změny. Nejčastější z nich je hyperkeratóza, při které dochází ke zmnožení keratinové vrstvy na hrotu struku. Objevují se drobné prasklinky v okolí ústí kanálku a povrch se stává prakticky nečistitelný.

Kongesce struku při neefektivní pulzaci

Tyto změny jsou zásadním problémem zejména kvůli narušení funkce svěrače strukového kanálku. Zatímco zdravý struk po dojení je uzavřen asi do 60 minut, při výskytu hyperkeratózy nebo kongesce může tato doba být až pětkrát delší, což významně zvyšuje riziko vzniku intramamární infekce. Právě proto je sledování reakce tkáně struku tak důležité – patří totiž mezi nejcitlivější ukazatele toho, jak dojicí technologie skutečně působí na krávu.

Dynamické měření dojírny – Milking Time Test (MTT)

Změny na struku nám mohou napovědět, že dojírna nemusí fungovat zcela správně. Aby bylo možné přesně určit příčinu těchto změn, je nutné sledovat chování dojicího systému během samotného dojení. K tomu slouží dynamické měření dojírny, označované jako Milking Time Test (MTT).

V praxi se kontrola dojírny na většině farem provádí především formou statického testu. Servisní technik při něm kontroluje podtlak, regulaci, rezervu vzduchu nebo funkci pulzátorů v situaci, kdy dojicí zařízení běží naprázdno, bez mléčného toku. Tento typ kontroly je důležitý, protože ověřuje, zda je instalace technicky správně nastavena a zda splňuje základní provozní parametry. Samotný statický test však nemůže ukázat, jak se systém chová při zatížení, kdy do systému vstupuje mléko, pohybují se hadice, dochází k pohybům krav a mění se nároky na podtlak. Právě v těchto situacích může docházet k jevům, které při ‚, suchém měření‘‘ vůbec nejsou patrné.

Milking Time Test proto sleduje chování podtlaku přímo během dojení. K měření se používá zařízení VaDia, které je připojeno k dojicí soupravě a zaznamenává podtlak v několika bodech systému současně. Měření probíhá po celou dobu dojení – od nasazení dojicí jednotky přes maximální tok mléka až po sejmutí dojicí soupravy.

Dynamické měření dojírny pomocí zařízení VaDia je součástí služby Mléčný audit společnosti MilkProgres-poradenství s.r.o., která pomáhá chovatelům komplexně vyhodnotit proces dojení a odhalit možné příčiny problémů se zdravím mléčné žlázy.

Dynamické měření VaDia - Mléčný audit

Jak příprava na dojení ovlivňuje tok mléka

Jednou z prvních věcí, kterou dynamické měření odhaluje, je průběh spuštění mléka na začátku dojení. Pokud je příprava na dojení nedostatečná nebo je dojicí jednotka nasazena příliš brzy, dochází k tzv. bimodalitě. V mléčné křivce se tento jev projeví typickým poklesem průtoku krátce po nasazení dojicí soupravy. Při měření pozorujeme prudký nárůst podtlaku působící na struk v době, kdy neteče mléko. To může vést k větší mechanické zátěži tkáně, prodloužení dojení, zvýšenému riziku poškození hrotu struku a zejména k neúplnému vydojení.
Dynamické měření tak umožňuje objektivně posoudit, zda je příprava na dojení skutečně dostatečná z hlediska kvality stimulace a správného načasování nasazení dojící soupravy.

Stabilita podtlaku při maximálním průtoku

Zásadní informací, kterou VaDia poskytuje, je průběh podtlaku přímo pod strukem během maximálního toku mléka. Právě v této fázi je dojicí systém nejvíce zatížen. Pokud vakuum nemá dostatečnou rezervu nebo pokud dochází k zahlcení mléčných cest, mohou se objevovat výrazné poklesy podtlaku. Tyto poklesy vedou k nestabilitě dojení a často se v praxi projevují přisáváním vzduchu, typickým „vrzáním“ nebo dokonce padáním dojicích jednotek, což je významným rizikovým faktorem pro vstup patogenů do mléčné žlázy. Při výrazných poklesech dochází také k neefektivní pulzaci a zpomalování dojení.

Proč je důležité správně nastavit snímání dojicích strojů

Závěrečná fáze dojení je důležitá ze dvou důvodů – musíme zabránit zbytečnému předojování (tedy dojení s velmi nízkým průtokem mléka) a ukončit dojení způsobem, který nezvyšuje riziko infekce. Díky dynamickému měření je možné vyhodnotit celkovou délku předojování a nastavit agresivnější snímání strojů při vyšším průtoku mléka. Tato změna nastavení může mít velmi pozitivní vliv na zdraví struku a celkovou dobu dojení.
Neméně důležitý je také samotný proces ukončení dojení – při nevhodném nastavení dochází při odpojování dojící jednotky k obracení směru proudění vzduchu proti hrotu struku, čímž si můžeme do otevřeného strukového kanálku zavléct mikroorganismy způsobující mastitidu.

Skórování struků jako součást kontroly dojírny

Každé měření dojírny je nutné konfrontovat se skutečným stavem struků dojnic – tedy vyhodnotit frekvenci výskytu krátkodobých i dlouhodobých změn. Samotná zvířata jsou totiž vždy nejlepším ukazatelem toho, jak dojicí technologie skutečně působí. Pravidelné skórování struků proto představuje důležitý nástroj, který umožňuje včas zachytit problémy ještě dříve, než se projeví ve zhoršení ukazatelů zdraví mléčné žlázy.

Při hodnocení se sledují především změny na hrotu struku – stupeň hyperkeratózy a případné známky kongesce nebo změny barvy struku po dojení. Pro správnou interpretaci je nutné hodnotit reprezentativní vzorek krav z celého stáda. Každá dojírna je kompromisem mezi technikou a biologickou variabilitou zvířat, a proto je přirozené, že určité procento změn na strucích se ve stádě objeví. Výskyt hyperkeratózy proto sám o sobě neznamená automaticky zásadní problém v dojírně. Struková návlečka ani nastavení dojicí technologie nikdy nebudou dokonale vyhovovat všem kravám ve stádě. Důležité je sledovat celkový trend a podíl výraznějších změn, které mohou signalizovat chyby v nastavení.

 
Hyperkeratóza 3. stupně

Dojírna – člověk – kráva

Při hodnocení dojicího procesu nelze posuzovat pouze technické parametry dojírny. Dojení je výsledkem vzájemného působení technologie, práce obsluhy a reakce samotných zvířat. Tyto tři složky tvoří jeden funkční celek, který je nutné hodnotit v souvislostech.

Důkladné pozorování průběhu dojení proto představuje důležitou součást hodnocení dojírny. Teprve při sledování celého procesu v reálném provozu je možné pochopit, jak jednotlivé prvky systému spolupracují – jak technologie působí na tkáň struku, jak na ni reagují krávy a jak do celého procesu vstupuje práce obsluhy. Právě toto propojení umožňuje správně interpretovat výsledky technických měření a identifikovat skutečné příčiny problémů. Pozorování práce na dojírně tak často odhalí souvislosti, které samotná data nedokážou zachytit, a pomáhá najít praktická řešení vedoucí ke zlepšení průběhu dojení i zdraví mléčné žlázy.

Zdraví struku a prevence mastitid

Zdraví struku je výsledkem rovnováhy mezi technologií, zvířetem a prací člověka.

Pokud některá z těchto částí systému nefunguje správně, projeví se to dříve či později na tkáni struku a následně i na zdraví mléčné žlázy. Kombinace dynamického měření dojení, systematického skórování struků a pozorování procesů na dojírně umožňuje tyto souvislosti odhalit a cíleně je řešit. Právě tento komplexní přístup je základem moderního mléčného auditu a jedním z nejúčinnějších nástrojů prevence mastitid.

Potřebujete prověřit, jak dojení ovlivňuje zdraví vašeho stáda?

V rámci Mléčného auditu hodnotíme proces dojení přímo v reálném provozu farmy. Dynamické měření pomocí zařízení VaDia pomáhá odhalit problémy, které při běžném statickém měření nemusí být patrné, a hledat jejich skutečné příčiny v souvislostech

Chcete zjistit, jak pracuje vaše dojírna a kde může být prostor pro zlepšení? Ozvěte se nám a domluvte si Mléčný audit.

→Mám zájem o Mléčný audit

O autorech:

Adam Osička působí ve společnosti MilkProgres – poradenství s.r.o., kde se zaměřuje především na mléčný audit a zlepšování zdraví mléčné žlázy u dojnic. Specializuje se na analýzu dat z dojírny, kontrolu dojicí rutiny a hledání příčin výskytu mastitid. Dále se věnuje oblasti výživy, odchovu telat a zvyšování užitkovosti stáda. Praktické zkušenosti kombinuje se studiem na Veterinární univerzitě v Brně a aktivní účastí na odborných seminářích.

Veronika Müllerová více než 16 let propojuje odborné znalosti ze zemědělství a souvisejících oborů s moderním marketingem. Pod značkou Agromarketing se specializuje na komplexní marketing pro české zemědělské firmy.Pomáhá firmám budovat důvěryhodnou komunikaci, zvyšovat prodeje a efektivně oslovit cílové zákazníky v zemědělském prostředí.

Další zajímavé články z oblasti péči o dojnice:

• Hyperkeratóza hrotu struku
• služba Mléčný audit - odhalení skrytých problémů při dojení a prevence mastitid
• Prevence mastitid v praxi: Co dělat před, při a po dojení pro zdraví mléčné žlázy
• Tepelný stres - jak ovlivňuje užitkovost krav a jak jej řešit?
• Mastitida a výživa: Nejčastější mýty a jak funguje skutečná prevence
• Jak zjistit z výkalů dojnice, že krmíte správně?

Nevíte si rady a potřebujete další informace?

Napište nám na e-mail: poradna@milkprogres.cz nebo zavolejte +420 602 762 718.
Naši odborníci vám rádi pomohou. 

Chcete dostávat praktické rady pro zdraví vemene a efektivní dojení přímo do e-mailu?

Přihlaste se k odběru a získejte pravidelné tipy a zkušenosti z praxe.

Svůj e-mail vložte níže do formuláře „Odebírejte náš newsletter“